Krůčky ke copywritingu

Každý z Vás, kdo tento text čte, mi možná nebude věřit, ale nejtěžší práce, kterou může copywriter dostat, je psát o copywritingu. A nyní věta, za kterou mě moji copywriterští kolegové uškrtí. Copywriterem se může stát prakticky každý! I já jsem se k němu dostal čistě náhodou, a nezabránily mi v tom ale trojky ze slohu, které jsem na základní škole dostával. Chudák paní učitelka, co je po mě musela číst. Nejen, že byly děsně naškrábané, ale ty hrubki!

Jak jsem začínal

Předem se omlouvám, že píši tak nějak o sobě, ale každý z Vás si z mého vyprávění může vzít to svoje. Když mi bylo asi 16 let, hledal jsem rychlý přivýdělek. Lopotit se někde, to není můj styl, chtěl jsem být hezky v pohodlí domova. Zkrátka, někteří copywriteři jsou nesmírně líní lidé. Čest výjimkám.

Svoji „kariéru“ jsem nastartoval na jednom portále, kde se nabízejí nejrůznější práce právě tohoto druhu. A samozřejmě spousty dalších výlučně „internetových“ prací. Za menší obnosy peněz jsem psával texty pro lidi, co zrovna nějaké texty potřebovali. Dodnes se divím, že za mou ranou práci vůbec někdo zaplatit. A když jsem tak postupně tyto zakázky zpracovával, měl jsem zvláštní pocit. Tím pocitem byla radost, radost z toho, co jsem napsal. Zároveň jsem si ale připadal jak vymačkaný citron. Některé texty jsou hold náročnější na mozek. A to vše se smísilo v jedno, a tohle „něco“ je asi radostí pro každého, kdo se textům věnuje.

Chtěl jsem zlepšení

Toto „něco“ mě naplňovalo, a já se chtěl posouvat dál. Od mala jsem poměrně vášnivý čtenář, takže spoustu slovíček, frází či přirovnání jsem tak nějak získával z knih. Navíc jsem už jako malý psal drobné příběhy. Samozřejmě pro své rodiče a prarodiče, na veřejnost to jít nemohlo! A možná už toto byly základy copywritingu, které jsem jako malý položil.

Začal jsem tedy psát další texty, zkušební. Nejvíce mi pomohlo, když jsem nějakou „zakázku“ nedostal. Zkusil jsem si totiž zkušebně napsat článek, který by si u mě zákazník objednal, kdybych byl trošku zkušenější. A někdy to byla fuška. Ale člověk se naučil pracovat s různými tématy, a tyto zkušenosti pak mohl udat jinde. Dalo by se říct, že každý takový text byl jen kus do mé bedny na nářadí. Abych Vás vyvedl z omylu, samozřejmě, že na texty nechodím s pilkou a kladivem. Bedna na nářadí je takové moje označení části mozku, kam si ukládám právě zkušenosti s různým typem textů. Řemeslník potřebuje kladivo a pilku, copywriter zase velkou slovní zásobu a trochu nadhledu, aby mohl zkomponovat zajímavý text.

A tak jsem napsal text o hypotékách, a do své bedny na nářadí jsem si v mozku do šuplíku „Finance“ mohl zařadit zkušenosti s texty o hypotékách. I když se na toto nářadí nachytá pořádná vrstva prachu, stačí ji jen sfouknout, a můžete vesele čerpat ze svých zkušeností.

Toto psaní ale mělo také další výhodu. Měl jsem nějaký ukázkový článek, který jsem mohl dalšímu zájemci ukázat, nějakou referenci. A asi se některým zákazníkům zalíbil, jinak bych tu teď neseděl, a nefoukal na různě tlusté vrstvy prachu, abych mohl takový článek o copywritingu vypotit.

Neustále posouvat své hranice

Jak jsem nabýval nových zkušeností, věděl jsem, že si mohu dovolit své služby cenit mnohem více, než tomu bylo v minulosti. A najednou se začaly sypat další nabídky. Zprvu jsem nechápal, jak je možné, že získávám tolik nabídek, když jsem si účtoval více peněz. Odpověď na tuto otázku je velice prostá. Zákazník, kterému nabídnete čtyřicet korun za normostranu, vycítí, že to nebude úplně ono. Zákazník chce pořádný text, a říká si, že není tak bohatý, aby kupoval levné věci. A to mě opět nutilo posouvat se dál, abych mohl poskytovat kvalitnější služby.

Věděl jsem ale, že psaním nejrůznějších zkušebních textů už tolik zkušeností nezískám. Moje bedna na nářadí byla plná, a já potřeboval opět nějaké její rozšíření. Zprvu jsem tápal, jak bych se mohl nějak posunout. Až jsem jednoho dne v knihkupectví narazil na zajímavou knihu o copywritingu, a řekl jsem si, že možná to je ono! Cesta k pultu byla neuvěřitelně dlouhá a zároveň vzrušující. Dozvím se něco víc, budu zase o kousek lepší! Měl jsem štěstí, protože první kniha, kterou jsem si koupil, mi opět otevřela obzory. Když jsem knihu četl, místy jsem se červenal, jakých chyb jsem se doposud dopouštěl. Po dočtení jsem vyrazil do knihkupectví znovu, a koupil si další knihu o copywritingu. I ta mi pomohla získat další zkušenosti. A jak jsem tak postupně knihy s touto tématikou četl, zjišťoval jsem, že každá se liší v tom, co Vám chce vlastně sdělit. A v tu chvíli přišlo ono poznání. Každý copywriter je jedinečný, každý styl psaní někoho zaujme a také se vždy najde kritik vašeho textu. Já sám po přečtení tohoto textu Vámi čtenáři a Vámi, ctění kolegové copywriteři očekávám, že kriticích komentářů bude hodně. Ale budou zde i pozitivní ohlasy. A pokud ano, pak jsem účel textu splnil. Text je diskutovaný, někomu se líbí, někomu ne. A není to přece jen naší náplní práce? Náplní copywriterské práce psát texty pro lidi, pro zákazníky, pro korporace až pro mimozemšťany?

Nevrlý zákazník

S těmi mimozemšťany to byla sice nadsázka, ale od pravdy někdy nemá daleko. Někteří zákazníci mají tak neuvěřitelné požadavky, že si říkáte, jestli nejsou z Venuše či Marsu. Ale jednou už jste zakázku přijali, a tak se s ní musíte popasovat. Je jasné, že vy jste těmi, kdo texty vypracovávají, vy jste tedy ti, kdo by měli mít nějakou autoritu, a vysvětlit klientům, že takto to nejde. Někteří si ale dál mluví svoji písničku, a vy se musíte podřídit.

Někdy vám zákazníci skutečně nedají spát, a na texty, které ještě musíte vypracovat, myslíte ve dne v noci. Ale to už je úděl copywritera. I já jsem nad tímto textem strávil možná více času, než jsem původně zamýšlel. Ale chtěl jsem vám skrze tento článek předat zkušenosti. Ale na závěr si dovolím ještě jednu radu. Nikdy nedělejte copywriting čistě pro peníze! Ano, ono to možná zní divně, proč bych jinak jako copywriter za své texty dostával zaplaceno, ale! Tato poslední rada byla myšlena spíše jako doporučení, že pokud vás copywriting nenaplňuje, možná by stálo za to, zkusit něco jiného. Protože pokud texty nepřinášejí radost Vám, jak mohou přinášet radost čtenářům, kteří jej čtou?

Autor: Jakub Zich

Rosťa Jančík

25.07.2017 14:22:10 Ty vole, vždyť tam máš hromadu chyb!

1) Chudák paní učitelka, co je po mě musela číst. Když pominu, že ty hrubki jsou záměrně, tak 7.pád zájmena já Ti nic neříká?!

2) ..každý z Vás.. Tady přece nejde o zdvořilostní oslovení jednotlivce, jde o množné číslo. Tak proč to velké písmeno?

3) Dodnes se divím, že za mou ranou práci vůbec někdo zaplatit. Že by se Ti někam zatoulal přísudek jmenný se sponou? "byl ochoten zaplatit"? Nebo to neměl být infinitiv, ale minulý čas?

4) Toto „něco“ mě naplňovalo, a já se chtěl posouvat dál.
.... jinak bych tu teď neseděl, a nefoukal na různě tlusté vrstvy prachu....
Proč tam máš před a ty čárky? Mezi těmi větami jsou snad poměry stupňovací, odporovací nebo důsledkové?

5) Text je diskutovaný.... Anglicismus jako kráva. Názor, problém, člověk není diskutovaný,
o něčím názoru, pohledu na věc atd. se diskutuje.

Hrozně nerad kritizuji ostatní kolegy, ale v tomto případě si nemůžu pomoct. Hromada chyb, klišé, otřepaných frází, naprosto fádní text, který se dá shrnout do několika vět. Neblázni a fakt zkus dělat něco jiného.




Martina Polamová

30.10.2017 17:34:18 Bohužel se musím připojit ke staršímu komentáři. Souhlasím, že text je velmi fádní, nudný, bez nápadu. Bez jakéhokoli pobídnutí čtenáře, aby měl pocit, že chce číst dál. Já text dočetla jen s velkým úsilím, protože jsem pořád čekala na ten zázrak. Zázrak nepřišel, a tak tu teď píši onen negativní komentář.

Odpudivě dlouhé odstavce, nestrukturovaný text (žádné podnadpisy), žádné zvýraznění. Sem tam dobrá myšlenka, ale jinak nuda. Velká nuda.

Martina Polamová

30.10.2017 17:34:46 Bohužel se musím připojit ke staršímu komentáři. Souhlasím, že text je velmi fádní, nudný, bez nápadu. Bez jakéhokoli pobídnutí čtenáře, aby měl pocit, že chce číst dál. Já text dočetla jen s velkým úsilím, protože jsem pořád čekala na ten zázrak. Zázrak nepřišel, a tak tu teď píši onen negativní komentář.

Odpudivě dlouhé odstavce, žádné zvýraznění v textu. Sem tam dobrá myšlenka, ale jinak nuda. Velká nuda.